Arnošt Lustig - Dům ztracené ozvěny
Román Dům ztracené ozvěny nese silné autobiografické prvky. Malý Richard, autorovo alter ego, žije se svou starší sestrou a rodiči v pražské Libni, ve stejném domě, ve kterém žil sám Lustig. Jeho maminka, stejně jako Lustigova, je praktikující židovka, ale jinak se od většinové společnosti rodina příliš neliší: tatínek je drobným živnostníkem, dcera chodí na gymnázium, sestřenice byla na rok v Itálii, kde žila v ženském klášteře.
Možná i proto je kniha velmi silný zážitek. Začíná ještě na konci 30. let, kdy žila rodina malého Richarda obyčejný život. Samozřejmě se lišili od ostatních - Richardova maminka chodila do synagogy a dodržovala (přinejmenším některé) židovské náboženské zvyklosti. Výrazně se však od většinové společnosti nelišili. Vyjma jedné podivné poznámky je Richardův život prost antisemitismu. Ještě utečenec z nacistického Německa, který rodině vypráví o Křišťálové noci, působí exoticky a Richardovi rodiče jsou přesvědčeni, že jim se to stát nemůže.
Právě to je na knize nejsilnější. Vidíme, jak se postupně ukrajují práva normální rodiny, jak se jejich normální život ničí. Jak rodina musí dát veškeré své úspory za možnost odcestovat do Šanghaje - aniž by reálně měli možnost odjet. Jak politická situace zničila život Richardova strýce. Úspěšný podnikatel zametal chodníky, nakonec byl nezaměstnaný a v depresích. Na začátku je normální život, na konci ponížení a smrt.
Další zajímavou postavou je německý podnikatel Kantner. Nejdříve představuje naději - ve státě řízeném antisemitskou ideologií zaměstná Žida na celkem dobře placené pozici. Pak představuje aspoň světlo na konci tunelu, když rodině Ludvigových zprostředkovává cestu do Šanghaje, která pro ně je otázkou života a smrti. Nakonec se tato spíše pozitivní postava objeví v samotném závěru knihy, jako nacistický činitel, jeden z těch, kteří byli nakonec odpovědni za Richardovu smrt.
Poprvé vyšlo roku 1994.
Možná i proto je kniha velmi silný zážitek. Začíná ještě na konci 30. let, kdy žila rodina malého Richarda obyčejný život. Samozřejmě se lišili od ostatních - Richardova maminka chodila do synagogy a dodržovala (přinejmenším některé) židovské náboženské zvyklosti. Výrazně se však od většinové společnosti nelišili. Vyjma jedné podivné poznámky je Richardův život prost antisemitismu. Ještě utečenec z nacistického Německa, který rodině vypráví o Křišťálové noci, působí exoticky a Richardovi rodiče jsou přesvědčeni, že jim se to stát nemůže.
Právě to je na knize nejsilnější. Vidíme, jak se postupně ukrajují práva normální rodiny, jak se jejich normální život ničí. Jak rodina musí dát veškeré své úspory za možnost odcestovat do Šanghaje - aniž by reálně měli možnost odjet. Jak politická situace zničila život Richardova strýce. Úspěšný podnikatel zametal chodníky, nakonec byl nezaměstnaný a v depresích. Na začátku je normální život, na konci ponížení a smrt.
Další zajímavou postavou je německý podnikatel Kantner. Nejdříve představuje naději - ve státě řízeném antisemitskou ideologií zaměstná Žida na celkem dobře placené pozici. Pak představuje aspoň světlo na konci tunelu, když rodině Ludvigových zprostředkovává cestu do Šanghaje, která pro ně je otázkou života a smrti. Nakonec se tato spíše pozitivní postava objeví v samotném závěru knihy, jako nacistický činitel, jeden z těch, kteří byli nakonec odpovědni za Richardovu smrt.
Poprvé vyšlo roku 1994.
Komentáře
Okomentovat