Knihomolův blog

Před lety, když jsem byla mladší, se o Danu Brownovi hodně mluvilo. A o jeho knize Šifra mistra Leonarda obzvláště. Mluvilo se o ní tolik, že jsem si dokonce myslela, že je to první autorova kniha. Kdysi jsem viděla film, z nějž už si moc nepamatuji. Proto když jsem v knihovně viděla jeden výtisk ležet, rozhodla jsem se, že to slavné dílo musím přečíst. Svět hlavního hrdiny, Roberta Langdona, je svět plný konspiračních teorií, symbolů, které do sebe zapadají a odhalují různá spiknutí, která jsou tajná, ale vlastně do očí bijící. Přehazováním písmen, jejich převodem do hebrejské abecedy a jinými kouzly se v něm dá odhalit mnohé. (Trošku mi to připomínalo jednu konspirační teorii, podle níž se číslo letu spoje, který narazil do newyorských Dvojčat, zobrazí ve fontu Wingdings, čímž se odhalí krutá pravda...) Nevím, kam na ty nápad autor chodí. Všechny byly trošku přitažené za vlasy, většinou byly zároveň trošku i legrační. Brown ale jako by chtěl dávat na odiv, co všechno si ke k

Ani nevím, proč jsem po této knize sáhla... Zřejmě mě zaujala známá silueta Karlova mostu na obálce. Jakási touha přečíst si něco, co se odehrává ve známém prostředí. Podle vydavatele jde o thriller. Pod pojmem thriller si představuji příběh, v němž jde o život, kde se celou dobu musím bát, co se stane. Taková však kniha není. Celkem dlouho jsem si říkala, o čem to vlastně jako má být, když se tam nic neděje. Pak se hlavní hrdina vydal z Londýna do Prahy, na druhou stranu železné opony. Skvělé, začíná se něco dít, řekla jsem si. Ale celá jeho cesta se vyvíjela tak neuvěřitelně předvídatelně, že jsem si říkala, o čem bude dalších 150 stran... Druhá polovina však ale byla opravdu skvělá - napínavá, nepředvídatelná, kniha, jak má být. Kapitolou sama pro sebe jsou ale československé „reálie“. Kniha vznikla v 60. letech minulého století, takže autorovy možnosti, jak zjistit co nejvíc o životě na druhé straně železné opony, byly asi opravdu omezené. I tak mě to ale dosti drásalo...